Velmi děkuji všem komentujícím - Amane, Aria , Cat, Mirek a Neriah.


Kapitola 22 – Mysl


Akaelovi čas od doby, kdy přicestoval s ostatními do Talomy, uplynul velmi rychle, nebo alespoň se to jemu tak zdálo. Během posledních tří týdnů se Merik ukázal pouze dvakrát. Kde po celou dobu jinak byl, Akael ani Lorik neměli tušení. U sebe doma ovšem rozhodně nebyl.

Za ty dny se Lorikovi podařilo úspěšně dokončit své studium efštiny, díky čemuž byl na sebe náležitě hrdý.

Každý večer se pravidelně Akael začal scházet s Vilaem. Jednou šel k němu on, po druhé zase naslouchající navštívil mladého mága. Lorik se těchto sezení neúčastnil. I když se ho Akael marně snažil přemluvit, aby se aspoň trochu s Vilaem seznámil, zarytě odmítal. Nepomohlo ani to, že po prvních střetnutích Akael Lorikovi převyprávěl několik velmi zajímavých příběhu z elfí historie, které mu Vilai každý večer započal vyprávět. Po dvou týdnech Akael své snahy vzdal a smířil se s tím, že chodí za elfem sám. Vyrovnat se ovšem se skutečností, že Lorik odcházel z domu, když Vilai přijde, nedokázal. A velmi ho mrzelo i to, že mu Lorik nikdy neřekl, kde během té doby byl.

Během dne byli oba mladíci spolu a studovali. Což se stalo jedinou malou náplastí pro Akaelovo srdce, zraněné Lorikovou odtažitostí.

Přemisťování na kratší vzdálenost se ukázalo jako vcelku snadné. Naučit se odvolávat předměty nebyl pro Akaela ani Lorika žádný problém, ovšem přivolávaní ze začátku trochu vázlo. Nacvičit si v mysli rychlé vybavení přesné podoby a polohy místa, nebylo na počátku tak jednoduché, ale po pár dnech přesouvání prázdných pergamenů mezi jednotlivými místnostmi jejich stromového domu, se i toto stávalo čím dál tím víc snazší. Akorát Lorik nezvládal tolik přesunů za sebou jako Akael. Ze začátku měl mladý mág v těchto chvílích trochu obavy z reakce svého kamaráda. Ten však vzal vše nečekaně v klidu a s úsměvem přecházel skutečnost, poprvé dokazující výrazný rozdíl magických sil mezi nimi.

Po té, co se pro ně stalo přesouvání věcí po stromovém domě naprostou samozřejmostí, přišli oba chlapci i na to, kolik je třeba o předmětu a jeho okolí vědět, aby byl přesun úspěšný, rychlý a oni se při tom zbytečně nezabývali vzpomínáním si na nedůležité detaily. Kolik však je přesně potřeba sil do každého přesunu vložit, doposud nezvládli. Akael měl neustále pocit, jako by spotřebovával více sil, než bylo třeba, což ho občas velmi vysilovalo. Ze stejného důvodu byl Lorik pořád velmi unavený a odpoledne si vždy na hodinku musel jít zdřímnout.

Na začátku čtvrtého týdne přišel Merik za svými žáky potřetí. Na dva prázdné pergameny položené na stole napsal jména obou chlapců, na každý svitek jedno. Následně vyzval své studenty, aby ho následovali. Poprvé tak chlapci opustili hranici města a vstoupili do lesa.

Po půl hodině chůze Merik zastavil.

„Mohli byste mi prosím ukázat, jak jste do této chvíle zvládli přemisťování? Na stole jsem vám zanechal dva pergameny s vašimi jmény. Přivolali byste mi je, prosím?“ Požádal mág.

Chlapci se na sebe mrkli a lišácky se usmáli. Ani jeden z nich nemusel nic říkat. Oba věděli na co ten druhý myslí. Vybavili si v mysli podobu pergamenů na svém stole doma. Lorik sevřel v ruce svůj dračí přívěšek, který doposud na rozdíl od Akaela ještě používal a zvolal. „Pergamene, přivolávám tě.“

Lorikův svitek se objevil necelý půl metr nad Merikovou hlavou, v zápětí následovaný bezeslovně přivolaným druhým, Akaelovým, svitkem.

Ve chvíli, kdy pergameny dopadly na mistrovu hlavu, oba chlapci instinktivně ustoupili o krok dozadu.

„Evidentně jste vše úspěšně zvládli a tak můžeme pokročit dál,“ pravil rozezleně Merik.

Chlapci sebou polekaně škubli.

„Tentokrát je na řadě magie mysli,“pokračoval Merik už klidnějším tónem. Usadil se na zem do trávy, po chvíli ho následovali jeho velmi nervózní studenti.

„Magie mysli se stejně jako přemisťování dělí do několika skupin, kterými jsou vjemy, city, vědomí a duch. Máme pět vjemů a každý z nich můžeme ovlivnit. Zesílit, zeslabit čí oklamat. V případě posílení jednoho našeho smyslu, dochází vždy zároveň k oslabení těch ostatních a obráceně. Pokud chceme něčí smysly oklamat, nazýváme to obvykle iluzí. Magií mysli můžeme působit jak na sebe, tak i neomezeně na své okolí. Avšak čím více lidí chcete svojí magií ovlivnit, tím je to komplikovanější a vše se stává náročnější. Iluze pokud je zaměřena na větší počet lidí, musí být propracována do detailů. S vyšším počtem ovlivněných stoupá riziko odhalení vašeho klamu a případná nedokonalost muže být prolomena i lidmi prvního stupně. Pro zkušeného čaroděje není problém odhalit pokus o oklamání jeho smyslů. Totiž, schopný čaroděj okamžitě vycítí kontakt své magie s cizí a automaticky ihned se zaštítí. Jenom podotýkám, že prolomení ochranných štítů je vysilující. Síla každého štítu je závislá převážně na nadání každého jedince. Mnohdy snahy o prolomení obrany čarodějů druhého stupně může být zbytečným plýtváním vašich sil. Proto vám doporučuji pokoušet se praktikovat iluzi pouze u lidí nultého a prvního stupně.

Stejně, jako vjemy můžeme ovlivňovat city. Tato skupina poskytuje nepřeberné množství možností, však ne vše je užitečné, jak se na první pohled může zdát. Tato i zbylé dvě skupiny magie mysli jsou na rozdíl od první výrazně náročnější. Nestačí pár dní či týdnů, abyste vše zvládli. Trvá roky, než naleznete v magii mysli správnou cestu k citům a sami na základě svých zkušeností se naučíte, co může být užitečné a co nikoliv, protože například i strach muže být v některých momentech lidského života velmi užitečný.

Další skupina magie mysli je vědomí. Je to ve věch směrech nejtěžší skupina a převážná část čarodějů druhého stupně není schopna v plném rozsahu praktikovat tento druh magie mysli. Tato skupina zahrnuje telepatii, mentální štíty a řadu dalších věcí, jako například kouzla ovlivňující paměť ve směru, který jste si již vyzkoušeli při učení, co vidíte, již nezapomenete.

Poslední skupinou magie mysli je duch a tu přeskočíme, protože pro zatím pro vás není důležitá.

Vaším následujícím úkolem bude nejprve, naučit se dočasně si zesílit vaše smysly, pak je zesílit sobě navzájem a na konec se budete soustředit na vytvoření iluze. Předpokládám, že do jara více nestihnete.

Nejlepší jak začít s učením magie mysli jsou meditace, během kterých se budete plně soustředit na jedinou věc.

Tobě Loriku doporučuji, abys nejprve přečetl knihu Formule magie mysli pro čaroděje, kde nalezneš vše potřebné pro začátek. Prozatím na všechny formule, jenž si potřeboval, přišel sám, ale v této oblasti některé nemusí zcela dávat smysl a než bys na ně přišel, ztratil bys spoustu drahocenného času.

To je pro dnešek vše. Sbohem,“ příkře domluvil Merik, zvedl se a odešel.

„Myslím, že taky půjdu,“ prohlásil Lorik a začal se chystat k odchodu.

„Já ještě chvíli zůstanu a budu zkoušet meditovat,“ odpověděl Akael a zavřel oči, plně se koncentrujíc na svůj sluch. Zaslechl princovi kroky a za pár chvil zůstal zcela osamocen.

Od toho dne chodil Akael do lesa meditovat pravidelně. Někdy s ním šel i Lorik, ale převážně zůstával doma se slovy, že meditovat doma může stejně dobře jako v lese.

Časem začal mít Akael pocit, jako by slyšel během své meditace čím dál tím víc, ovšem šlo to pomalu. Obdobně to probíhalo, když zkoušel zesílit svůj zrak. Viděl dál, nicméně stále to nebylo ono. Věděl, že nedosáhl ani poloviny svých možností. Magie mysli byla jeho silnou stránkou, ovšem ovládat tyto síly vědomě, nebylo k Akaelově zklamání o moc snazší.

 

Kapitola 23 - Prastarý

Joomla templates by a4joomla