Trojúhelník - Kapitola 10

Za betu děkuji KM.

 

Kapitola 10 - Rozuzlení

 

Když se Harry opět probral, zjistil, že v pokoji není sám.

„Jak dlouho tu Severusi jsi?“ zachraptěl na něj. Ani ho moc nepřekvapilo, že ho právě on nikterak neposlechl.

„Nějaká chvíle to bude,“ přiznal mu letvarista a přiložil mu k ústům sklenici s vodou, aby se napil.

„Jak dlouho jsem byl mimo?“ zajímal se Harry a vyškrábal se do sedu. Už se mu mluvilo daleko lépe.

„Dvacet jedna a půl hodiny,“ oznámil mu přesně Severus.

„Byl si tu celou dobu?“ dál se vyptával.

„Ne tak docela. Přes noc jsem byl pryč, abych ti připravil toto,“ odvětil Severus klidně a s kapsy vytáhl malou lahvičku s lektvarem a podal mu ji. „Je to upravený potratový lektvar. Pokud se rozhodneš a nebudeš chtít vzdát se obou dětí, tak díky tomuto si budeš moci ponechat to Luciusovo.“

„Brown tvrdil, že něco takového není možné,“ oponoval mu Harry.

„Je to léčitel ne lektvarista. Využil jsem toho, že pro Luciusovo dítě se děloha zatím utváří na rozdíl od toho mého, kde se už těhotenství dostalo do další fáze. Využil jsem toho malého rozdílu a upravil tak potratový lektvar. Nebylo to moc složité,“ vysvětlil mu a zvedl se.

Harry na něj překvapeně hledí jak se chystá starší muž odejít.

„Pochopím, když mi ten prsten budeš chtít vrátit. Až tě odsud pustí, stačí ho poslat jen po sově. Nemusíš mě už nikdy vidět,“ oznámil mu ještě a vydal se ke dveřím.

Harry se to snažil v té rychlosti celé vstřebat, přičemž mu došlo několik důležitých věcí. „Počkej,“ zadržel ho v posledním možném momentu, kdy už starší muž stál mezi dveřmi.

Severus se na něj s překvapením zpátky ohlédl.

„Dal si mi možnost, jak zachránit Luciusovo dítě. Existuje však možnost, jak zachránit to tvoje?“ zajímal se.

Lektvarista zaváhal, ale nakonec se vrátil zpátky k lůžku. „Ano, ale není to tak bezpečné jako ta první možnost,“ přiznal mu a opět vytáhl z hábitu další lahvičku. „Pokud by si ho chtěl použít tak neotálej. V tomto případě jde o minuty. Je založen na jiném principu vhledem k tomu, že má odstranit teprve rozvíjející se kouzlo. Je však možné, že zasáhne nechtěně i to druhé, a tak přijdeš  přesto o obě, v tom lepším případě, v tom horším to starší zárodek nenávratně poškodí. Proto jsem ti ho neměl v úmyslu v počátku vůbec dávat.“

„Ty ses na rozdíl od Luciuse alespoň zajímal o to, jestli děti vůbec někdy budu chtít. O něco takového se Lucius nepokoušel ani v nejmenším. A ani neudělal na rozdíl od tebe nic pro to, aby mi v záchraně alespoň jednoho dítěte pomohl. Má jednoho syna a to mu asi evidentně ke štěstí stačí. Za to, co jsi pro mě právě udělal, se toho prstenu dobrovolně nemíním jen tak vzdát. Stále se na tebe za tu sázku ještě zlobím, ale jsem připravený ti to časem i odpustit,“ pronesl zcela vážně Harry.

Severus se celý rozzářil.

„Jeden nemůže žít, dokud druhý zůstává na živu. Je neuvěřitelné, že tato část proroctví nakonec platí i pro mé děti,“ zatrpkle pronesl a pak bez sebemenšího zaváhání vypil ten druhý lektvar, co mu Severus dal.

„Ty si prostě nemůžeš nikdy vybrat tu jednoduší, bezpečnější cestu,“ povzdechl si Severus k Harryho volbě.

„To bych pak nebyl já,“ pousmál se Harry. „Zůstaneš tu u mě? Nějak se mi chce zase spát,“ poprosil ho.

„Jistě,“ zaslechl jako by z dálky už v polospánku. V okamžiku kdy ucítil, jak ho jemně vzal za ruku, tvrdě usnul.

 

Harry se pomalu probral a zjistil, že tak s ním Severus pořád je. Na tváři se mu objevil lehký, spokojený úsměv. „Jak to dopadlo?“ zajímal se už, ač ani ještě nebyl pořádně probraný.

„Opět si měl více štěstí než rozumu a jednal si zbrkle a bez rozmyslu, ale k mému opětnému nemalému údivu ti to znovu vyšlo,“ zkonstatoval suše Severus. „Zatímco si spal, tak tě už léčitel zkontroloval a provedl několik testů a vypadá to, že máš už v sobě jediný plod, který je zcela v pořádku a nejeví zatím žádné poškození. Plnou jistotu však budeme mít časem, až se dostaneš ve svém těhotenství dál.“

Harry se na svého snoubence zazubil. „Důvěřuji tvým lektvarovým schopnostem,“ pronesl a na chvíli se odmlčel. „Severusi, budeš se hodně zlobit, když se ti přiznám, že i po tom všem k Luciusovi něco cítím? Kdyby za mnou přišel a omluvil se, myslím, že bych mu dokázal odpustit jako tobě. Přejít tu sázku je pro mě těžké, ale uvědomuji si, že si za to všechno můžu z části i já sám. Má nerozhodnost vše vyhrotila natolik, že nás to zavedlo až sem. Takže upřímně, já mám také máslo na hlavě,“ zkroušeným hlasem mu přiznal.

To je v pořádku,“ uklidňoval ho. „I já mám pro Luciuse jistou slabost.“

„Spíte spolu?“ zajímal se překvapeně Harry.

„Jednou za čas,“ po pravdě pronesl Severus.

„Spali jste spolu od té sázky?“vyzvídal dál.

„Jen jednou před měsícem. Stalo se to po té, co jsem se rozhodl Luciusetrochu naštvat a rýpl jsem si do něj, že už není v posteli tak dobrý jako dřív, když se mu doposud nepodařilo touto cestou tebe plně získat. Sice se naštval podle předpokladu, ale nečekaně se mi z nenadání rozhodl dokázat, že je pořád dobrý. Přišpendlil mě rázem ke křeslu a skutečně dobře mě vzápětí ojel,“ trochu neochotně mu přiznal.

Harry se však netvářil nikterak naštvaně a jen se slabě zahihňal. „To on skutečně umí. Škoda, že jsem v takovémto stavu, protože jinak by mě ta představa možná i vzrušila,“ rádoby si posteskl a nějak to ještě zbývající napětí bylo rázem pryč. Sice ani jeden z nich neměl moc jasnou představu, jak to přesně s nimi třemi bude dál, ale on i Severus byli připraveni tomu dát volný průběh.

 

O čtyři dny později Harryho, k jeho velké radosti, konečně propustili. V doprovodu Severuse se vydal šťastně domů. Tašky nechali hned na chodbě za dveřmi a vydali se do kuchyně.

„Dáš si kafe?“ zajímal se Harry cestou. Taky by si ho moc rád dal, ale měl ho zakázané, a ač jinak obvykle léčitele moc neposlouchal, byl v zájmu dítěte připraven se plně řídit jejich pokyny.

„Rád, chceš pomoc?“ nabídl mu Severus.

„To je…,“ už nedořekl. Při pohledu na jídelní stůl v kuchyni, kam mu sovy obvykle nosili poštu, přišel o hlas. Tak gigantickou kytici rudých růží ještě v životě neviděl. Ani v květinářství doposud nezahlédl, že by od jedné barvy měli pohromadě tolika růží najednou. Pomalu přešel ke stolu a vzal si do ruky malou kartičku nepřehlédnutelně nastrčenou do kytice.

Harry přečetl ten krátký vzkaz a podal ho k přečtení Severusovi, který nebyl nikterak překvapený tím, co je na kartičce napsáno:

 

Prosím odpusť. Dovolmi tě alespoň ještě jednou spatřit.

Lucius

 

„Mám?“ ujišťoval se Harry před tím, než udělá něco, co pak asi jen tak stěží půjde vzít zpět.

Severus mu na to lehce přikývl. Nejednou na toto téma spolu mluvili, když Harry ležel u Svatého Munga. Další slova tak už byla zcela zbytečná.

Harry přešel ke krbu a hodil do něj letaxový prášek. „Malfoymanor,“ zvolal a strčil hlavu do plamenů. „Luciusi!“ zvolal při pohledu na prázdný salónek, kde stál krb připojený na letaxovou síť.

Skřítek, který stál opodál, jehož si Harry vůbec nevšiml, se přemístil pryč pro svého pána.

Po kratičké chvíli se Lucius vřítil do místnosti.

„Harry, odpusť prosím. Moc mě mrzí, že ses takto kvůli mně musel vzdát obou dětí,“ zpytoval starší muž své svědomí. Samotnému mu došlo díky tomu, jak měl poslední měsíce tohoto muže možnost poznat, co ho na celé té události nejvíce asi ranilo.

„Nepřišel jsem o obě, ale rozhodně ne díky tvému přičinění. Dokonce jsem měl i možnost volby, které si nechám,“ informoval ho, zatímco se snažil, aby z jeho hlasu nebylo možné cokoliv vyčíst.

„A…,“ nadnesl Lucius neschopen nakonec svou otázku položit nahlas. Stejně sám měl vnitřní tušení, jak se Harry nakonec rozhodl.

„Ty už máš alespoň, na rozdíl od Severuse, Draca,“ odpověděl mu, co možná nejšetrnějším způsobem to šlo.

Lucius i přes své tušení se nedokázal ubránit jistému zklamání. „Rozumím,“ hlesl a s pocitem, že toto je skutečný konec, pokračoval dál. „Jsem rád, že jsi mi to řekl a dovolil si mi, tě ještě jednou vidět.“

„Přestaň konečně plácat blbosti. Začni se chovat zpátky jako skutečný Malfoy a koukej sem ke mně urychleně naklusat. Už na tebe Severus celou dobu čeká s kafem a skutečně rád by se už konečně napil,“ naštvaně prones Harry a uvolnil krb.

Napjaté očekávaní, zdali se k nim Malfoy starší připojí, netrvalo dlouho, jelikož už po pár vteřinách vystupoval Lucius elegantně z krbu se zářivým úsměvem.

Komentáře   

0 #1 MaryK. 2018-03-08 00:35
Aha tak nie, no :-D Hoci sa nakoniec predsa zrejme koná trojka, Harry sa rozhodol pre Severusa a Lucius je len akýsi doplnok. Takže, na počudovanie, nie som sklamaná, ako som spočiatku čakala ;-) Nakoniec je aj vlk sýty, aj ovca celá :-D
No, idem ešte na epilóg a spať
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla